Texto da Embaixadora Sandra Lang Linkensederová Embaixada da República Tcheca no Brasil. O texto no idioma tcheco e sua tradução para o português.
Česká republika, do roku 1993 Československo, získala svoji nezávislost dne 28. října 1918. Brazílie se stala první latinoamerickou zemí, která uznala již na konci roku 1918 Československo za nový a suverénní stát. Bylo to gesto, které předznamenalo sílu a prosperitu vzájemných vztahů. V roce 1920 první československý velvyslanec předal brazilskému prezidentu Epitáciu Pessoovi pověřovací listiny a ujal se vedení nově zřízeného Velvyslanectví ČSR v Riu de Janeiro. Tento moment je považován za počátek diplomatických vztahů mezi našimi zeměmi. Své sympatie Československu následně vyjádřil slavný publicita Gustavo Barroso ve své knize Srdce Evropy, která vyšla v Riu de Janeiro v roce 1922. Také obchodní vztahy zažívaly svůj rychlý nástup. Již v roce 1931 byla podepsána první Obchodní dohoda. Brazílie začala intenzívně dovážet z jedné z nejprůmyslovějších zemí světa zejména investiční a technologické celky pro oblast energetiky, zemědělského zpracovatelského průmyslu či stavebnictví. Rovněž relace v oblasti kulturní či akademické byly na vzestupu a přinášely vzájemné poznání. Čeští vědci, mezi nimi lingvisté, etnografové, antropologové opakovaně navštěvovali Brazílii a své nové poznatky vložili do bezpočetných děl a prací.
Vzájemné vztahy mezi oběma národy byly však plné života již před rokem 1920. Česká šlechtična Alžběta Dobřenská z Dobřenic se v roce 1908 provdala za Pedra z Orléans-Braganzy (vnuka císaře Pedra II. a potenciálního dědice brazilského císařského trůnu), čím do brazilské císařské rodiny trvale přinesla českou krev. Nejpočetnější vlna Čechů do Brazílie přicestovala především v 18. a 19. století. Nejdříve zavítali zejména jezuité či kartografové, později stateční osadníci, kteří šli do Nového světa za novou půdou či s nabídkou vyspělých řemeslných a technických dovedností. Mezi nimi byl také Jan Nepomuk Kubíček, pradědeček Juscelina Kubitscheka, bývalého brazilského prezidenta a zakladatele hlavního města Brasilie, jenž letos slaví 60. let. Juscelino Kubitschek se hrdě hlásil k českým kořenům a dokonce jim během setkání s československou delegací připsal svůj průkopnický naturel. Není proto překvapivé, že česká diplomacie odpověděla vstřícně na výstavbu nového města a jako třetí v řadě sem přesunula své zastoupení. Nová ambasáda dostavená v roce 1963 plně odpovídala dobové modernistické architektuře Brasilie. V roce 2017 o Brasilii vyšla česká kniha Brasilia-město-sen, kterou vydali potomci Alberta Friče, považovaného za pionýra české kulturní diplomacie v Brazílii. Již v roce 1919 tento cestovatel, etnograf, botanik, fotograf, novinář a myslitel podnikl ve službách československé vlády svoji první brazilskou misi a usilovně pracoval na rozšíření vzájemného povědomí u obou národů.
Prvotní rozmach obchodních vztahů naše země zažily již v období meziválečném, kdy se v Brazílii prosadily české legendární značky jako Škoda, ČKD, JAWA, ale také český křišťál a pivo. V posledních letech nastal další novodobý rozkvět bilaterálních aktivit. Mimo jiné byly založeny společné podniky mezi českými a brazilskými společnostmi, jejichž produkty a projekty dobývají světové trhy. Vydání pamětních známek k stoletému výročí mezi Brazílií, ČR (a Slovenskem) přichází v tomto mimořádně příznivém kontextu.
Speciální známková edice vydávaná Brazilskou poštou představuje Pražský hrad (založen v 9. století se následně stal sídlem českých králů a prezidentů), Bratislavský hrad a most Juscelina Kubitscheka v Brasílii. Námět hradů byl spontánní, jedná o emblematické monumenty v případě obou evropských měst. Brasilia je naopak ve světě známa záběrem na most JK. Ale v případě naší známky má most Juscelina Kubitscheka také symbolický význam. Jednak nese česko-slovenské jméno Kubitschek, ale také je v tomto případě alegorickým pojítkem mezi třemi národy. Česko a Slovensko kdysi tvořily jeden stát. Nyní, 27 let po kultivovaném a konsensuálním rozdělení, se obě země znovu sešly na známce Brazilské pošty. Brazílie je spojila skrze most JK.
A República Tcheca, Tchecoslováquia até o ano de 1993, tornou-se um Estado independente em 28 de outubro de 1918. O Brasil foi o primeiro país da América Latina a reconhecer, menos de dois meses depois, a independência e soberania da Tchecoslováquia. Um gesto que desde então definiu a força e a prosperidade de suas relações bilaterais.
Em 1920, o primeiro embaixador da Tchecoslováquia entregou suas credenciais ao presidente brasileiro Epitácio Pessoa e chefiou a nova embaixada inaugurada no Rio de Janeiro. Esse momento é considerado o marco inicial de nossas relações bilaterais.
Em seu livro Coração da Europa, publicado no Rio de Janeiro em 1922, o professor, político, advogado e romancista Gustavo Barroso expressou grande simpatia pela Tchecoslováquia, ao mesmo tempo em que o esplendor das relações comerciais bilaterais começava a ser sentido. Em 1931, o primeiro acordo comercial foi assinado.
O Brasil começou a importar da Tchecoslováquia (na época, um dos países mais industrializados do mundo) uma grande variedade de equipamentos tecnológicos para processamento agrícola, construção, produção de energia, entre outros. Vários pesquisadores tchecoslovacos, incluindo linguistas, etnógrafos e antropólogos, visitaram o Brasil e seus conhecimentos foram repassados através de vários livros e trabalhos acadêmicos.
Mas as relações entre nossas nações já estavam cheias de vida muito antes disso. Dom Pedro de Alcântara, nascido como herdeiro do trono brasileiro, casou-se em 1908 com a aristocrata boêmia, condessa Isabel Dobrzensky de Dobrzenicz, que deixou a marca do sangue tcheco na família real brasileira. Muitos tchecos chegaram ao Brasil já nos séculos 18 e 19. Primeiro como jesuítas e cartógrafos, depois como colonos corajosos que vieram à procura de novas terras e novos horizontes. Entre eles, estava o bisavô do ex-presidente Juscelino Kubitschek, fundador da Capital Brasília, que neste ano comemora 60 anos de existência. Juscelino Kubitschek apreciou muito as raízes da família e, em uma reunião com uma delegação da Tchecoslováquia, atribuiu seu espírito pioneiro aos genes tchecos. Não surpreende que nossa diplomacia tenha respondido prontamente e, respeitando o grande sonho do presidente Juscelino Kubitschek, mudou a missão diplomática para a nova capital, tornando-se o terceiro país a construir sua nova sede em Brasília.
A nova Embaixada, em um estilo que correspondia lindamente à arquitetura da nova capital, foi inaugurada em 1963. É retratada no livro Brasília, Cidade Sonho, publicado em 2017 pelos descendentes de Alberto Frič, pioneiro da diplomacia cultural tcheca no Brasil. Frič, viajante, etnógrafo, botânico, fotógrafo, jornalista e pensador, já empreendeu uma missão no Brasil em 1919, a serviço do governo da Tchecoslováquia, para promover o conhecimento mútuo entre as nações.
A colaboração no campo econômico entre a República Tcheca e o Brasil teve seu primeiro pico no período entre as duas Guerras Mundiais, quando o Brasil conheceu os produtos tchecos das marcas Škoda (carros), ČKD (máquinas industriais), JAWA (motocicletas), Bohemian crystal e cerveja Pilsen (em homenagem a uma cidade na República Tcheca). Nos últimos anos, novas joint ventures foram criadas entre empresas tchecas e brasileiras, gerando projetos e produtos que estão conquistando os mercados mundiais. Os dois países entraram recentemente em uma nova etapa de intensas relações bilaterais que apresenta um contexto mais do que relevante para a emissão do selo comemorativo.
A Emissão Postal Especial Brasil – República Tcheca – Eslováquia apresenta o Castelo de Praga (fundado no século 9 e sede dos futuros reis e presidentes tchecos), o Castelo de Bratislava e a Ponte JK em Brasília. A motivação dos castelos surgiu espontaneamente ao procurar o símbolo mais emblemático das capitais de Praga e Bratislava. Brasília, por sua vez, era conhecida em todo o mundo pela imagem da ponte JK. Nesse caso em particular, no entanto, a ponte esconde um grande significado simbólico. Além de usar o sobrenome tcheco-eslovaco (Kubitschek), representa alegoricamente a conexão que une as três nações. A República Tcheca e a Eslováquia, outrora um único país – a Tchecoslováquia, 27 anos após a separação amistosa e consensual das imagens desses selos. O Brasil os uniu através da ponte JK.
Texto do Embaixador Milan Zachar Embaixada da República Eslovaca no Brasil . O texto no idioma eslovaco e sua tradução para o português.
Tento rok 2020 je významný pre bilaterálne vzťahy Slovenskej republiky s Brazílskou federatívnou republikou. Vážime si, že Brazília bola prvou krajinou Latinskej Ameriky, ktorá v roku 1918 uznala bývalé Československo ako samostatnú a nezávislú krajinu. V roku 1920 Československo zriadilo svoje prvé diplomatické zastúpenie na úrovni Legácie v Rio de Janeiro, vtedajšom hlavnom meste krajiny. Dňa 29. júna 1920 odovzdal prvý československý veľvyslanec Jan Klečanda Havlasa poverovacie listy prezidentovi Brazílie Epitáciovi Lindolfovi da Silva Pessoa. Po rozdelení Československa na dva samostatné štáty v roku 1993 Brazília uznala vznik Slovenskej republiky. Brazília je zatiaľ jedinou krajinou Južnej Ameriky medzi inými krajinami, ktorá má veľvyslanectvo v Bratislave, hlavnom meste Slovenska. Po návšteve ministrov oboch vlád v roku 1996 nadobudli slovensko-brazílske vzťahy novú dynamiku a recipročné návštevy oboch prezidentov republiky v rokoch 2001 a 2002 ich povýšili na najvyššiu úroveň. Krátko predtým bola na Slovensku založená prvá brazílska spoločnosť Embraco, ktorá dodnes úspešne existuje. Pamätná známka je venovaná 100. výročiu nadviazania diplomatických vzťahov medzi našimi dvoma krajinami.
Na slovenskej známke je fotografia Bratislavského hradu, ktorej autorom je veľvyslanec Slovenskej republiky v Brazílii Milan Zachar. Bratislavský hrad, v histórii Slovenska, predstavuje od 9. storočia významný pamätník jeho politického, sociálneho a historického vývoja. V súčasnej podobe existuje už od 14. storočia, aj keď medzi tým prešiel niekoľkými rekonštrukciami a tvorí neoddeliteľnú panorámu hlavného mesta Slovenska. Je jedným z najnavštevovanejších turistických miest. V časti Bratislavského hradu sa nachádzajú aj reprezentatívne priestory, ktoré slúžia na prijímanie návštevníkov na vysokej úrovni a organizovanie významných udalostí.
Este ano 2020 é muito significativo para a República Eslovaca em relações bilaterais com a República federativa do Brasil. Agradecemos, pois o Brasil foi o primeiro País da América Latina a reconhecer a antiga Tchecoslováquia como País soberano e independente em 1918. Em 1920 antiga Tchecoslováquia instalou sua primeira representação diplomática em nível da Legação no Rio de Janeiro, capital do país na época. Em 29 junho de 1920 o primeiro Embaixador da antiga Tchecoslováquia Jan Klečanda Havlasa, entregou as Cartas Credenciais ao Presidente do Brasil Epitácio Lindolfo da Silva Pessoa. Depois da divisão pacífica da Tchecoslováquia em dois estados, o Brasil reconheceu em 1993 a República Eslovaca como país independente. Até agora, o Brasil é o único país da América do Sul, entre outros países do mundo, que tem sua Embaixada em Bratislava, capital da Eslováquia. A agenda bilateral ganhou impulso a partir das primeiras visitas dos ministros de ambos governos em 1996 e das visitas reciprocais em 2001 e 2002 a nível de Presidente da República, a qual foi elevado ao mais alto nível. Pouco antes a primeira empresa brasileira Embraco foi estabelecida na Eslováquia e com sucesso, existe até hoje. O selo comemorativo é dedicado ao 100 aniversário de estabelecimento das relações diplomáticas frutíferas entre os dois nossos países.
Na parte do selo da Eslováquia é fotografia do Castelo de Bratislava, cujo autor é Embaixador da Eslováquia no Brasil o Sr. Milan Zachar. O Castelo de Bratislava, na história da Eslováquia representa uma memória significativa do desenvolvimento político, sócio e histórico desde o século 9. Na sua forma atual, depois de várias reconstruções, existe desde o século 14. Forma um panorama inseparável da capital da Eslováquia é um dos lugares turísticos mais visitados. Na parte do Castelo de Bratislava também existem espaços representativos que servem para receber visitas de alto nível e realizar eventos importantes.
